Nacházíte se: Plastová sekceUdržitelný rozvoj v oblasti otvorových výplní
Plastová sekce / Publikováno 2022-03-15
Při výrobě tzv. primárního PVC vzniká více než dvě tuny CO2. Při výrobě PVC recyklátu je však hodnota vytvořeného CO2 více jak patnáctinásobně nižší (úspora 1,87 tuny). Přitom z fyzikálního hlediska se jedná o naprosto rovnocenný materiál. Použití regenerátu pro výrobu nových profilů sebou přináší značné úspory hned ve dvou oblastech – šetření zdrojů nerostných surovin na straně jedné, a snížení produkce CO2 na straně druhé. Je tedy celospolečenským zájmem, aby se materiál z demontovaných otvorových výplní, navracel zpět do výrobního procesu. Na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 13. července 2015 (číslo 564), je ČKLOP součástí pracovní skupiny při MPO, která jedná o Akčním plánu na podporu zvyšování soběstačnosti České republiky v surovinových zdrojích, substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami. V návaznosti na tento úkol proběhla již řada jednání, kterých se zúčastnili, mimo reprezentantů MPO, zástupci dalších dotčených institucí (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Sdružení místní samosprávy ČR), ale i reprezentanti ze zahraničí, kteří se s námi podělili o jejich zkušenosti s řešením dané problematiky (pan Gerhard Freigebutz, výkonný ředitel EPPA; pan Cor Wittekoek, nezisková organizace Vlakglas Recycling Nederland).
Cílem výše uvedených aktivit je vytvořit tzv. uzavřený cyklus tak, aby kvalitní surovina, z které jsou PVC profily otvorových výplní vyrobeny, byla opět zařazena do výrobního procesu ve formě nových PVC profilů. Pokud má být tento projekt úspěšný, je logické, že bude třeba vyjednat i jeho legislativní podporu.
Úvodem
Nakládání s odpady je jedním z nejpalčivějších témat dnešních dnů. Téměř každodenně se v médiích objevují články, které upozorňují na fakt, že lidská stopa (ve formě odpadů), je všude a sahá hlouběji, než si většina z nás myslí. Stále častěji je toto téma diskutováno v návaznosti s plastovým odpadem. Relevantní zdroje uvádí, že každý rok přibyde na světě 300 milionů tun plastu, které nejsou recyklovány. Americký časopis Science uvádí, že rok co rok v moři skončí osm milionů tun plastů. Vědecké kruhy mají za to, že ve všech světových oceánech může být až 110 milionů tun plastového odpadu. Odhadnout, jaké množství plastů skončí na skládkách, popřípadě ve spalovnách, je značně obtížné. Přitom ve většině případů se jedná o materiál, které lze opět zpracovat, a tedy zařadit do výrobního procesu. Hovoříme tak nikoliv o odpadu, ale o zdroji.
Nakládání s odpady – postoj Evropské unie
Zásadním dokumentem, který se detailně zabývá touto oblastí, tedy nakládání s odpady, je Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 z dne 30. května 2018. Tento dokument nahrazuje směrnici 2008/98/Es o odpadech. Zmíněný dokument uvádí, cituji:
Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit a přeměnit na udržitelné nakládání s materiály, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby, která se zaměří na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře cyklus. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v Unii, a současně snížilo celkové roční emise skleníkových plynů.
Zvýšení účinnosti využívání zdrojů a zajištění toho, že odpad je hodnocen jako zdroj, mohou přispět ke snížení závislosti Unie na dovozu surovin a usnadnit přechod na udržitelnější model nakládání s materiály a oběhové hospodářství. Tento přechod by měl přispět k cílům inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění stanoveným ve strategii Evropa 2020, vytvořit významné příležitosti pro místní hospodářství a subjekty, a zároveň napomoci zvýšení součinnosti mezi oběhovým hospodářstvím a energetikou, politikou v oblasti klimatu, zemědělství, průmyslu a výzkumu, a zajistit přínosy pro životní prostředí, pokud jde o úspory skleníkových plynů, a pro hospodářství.
Právě náš obor, tedy oblast stavebnictví, se podílí výraznou měrou na tvorbě odpadu. Stavební odpad tvoří 25 až 30 % veškerého odpadu vyprodukovaného v rámci EU.
Odpad nebo surovina
Plastová okna výrazně přispívají k ochraně životního prostředí, a to ve dvou úrovních. V prvé řadě svými vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi. Výměna původních oken za okna nová, moderní konstrukce, přináší investorovi (rodinný dům) úsporu až desítek tisíc korun na provoz nemovitosti (topení, chlazení). Zároveň však znamená i pozitivní přínos životnímu prostředí (snížení emisí CO2 v řádech t/rok/rodinný dům). Dalším významným příspěvkem je skutečnost, že otvorové výplně vyrobené z PVC jsou stoprocentně recyklovatelné.
Lze tedy konstatovat, že v případě výměny „PVC“ oken staršího typu za okna nová, nehovoříme v souvislosti s demontovaným výrobkem o odpadu, nýbrž o surovině. Jak je všeobecně známo, PVC se vyrábí z ropy. Opětovným zařazením PVC do životního cyklu produktu šetříme zdroje nerostného bohatství. V této souvislosti je třeba zmínit fakt, že výroba primárního PVC je zatížena vysokou produkcí skleníkových plynů. Při výrobě jedné tuny PVC vzniká více než dvě tuny CO2.
Výrazné snížení “stopy CO2” při výrobě PVC s recyklovaným materiálem:
Produkce primárního PVC Produkce regenerovaného PVC
2100 kg CO2/tunu 136 kg CO2/tunu
Úsporný efekt: 1964 kg CO2/tunu
Koncept recyklace starých PVC-oken
Otvorové výplně, vyrobené z PVC profilů se objevily na trhu již před několika desítkami let. V České republice došlo k jejich zásadnímu rozšíření až na počátku devadesátých let minulého stolení. Nicméně jejich obliba u spotřebitelů měla přímo raketový start. V dnešní době dosahuje podíl tzv. plastových oken na stavebním trhu více než dvou třetin.
Z výše uvedeného vyplývá, že první okna z PVC profilů slouží svým uživatelům již téměř tři desetiletí. Třicet let je dlouhá doba v každém odvětví lidské činnosti, oblast otvorových výplní není žádnou výjimkou. Vývoj a nasazení nových technologií samozřejmě ovlivňuje i tuto oblast. I legislativa se za tuto dobu zásadním způsobem změnila. Od počátku devadesátých let se požadavek na součinitel prostupu tepla posunul z hodnoty 3,0 na hodnotu 1,2. Dnešní standardně dodávaná otvorová výplň má často hodnotu Uw výrazně pod 1,0. Připravovaná legislativa (domy s téměř nulovou spotřebou energie) tuto hodnotu posune ještě na nižší úroveň. Je tedy logické, že řada uživatelů nahrazuje starší otvorové výplně z PVC profilů výrobky novými, moderními, jejichž vlastnosti odpovídají současným požadavkům, a to jak v oblasti úspor energie, tak i ochrany proti hluku a ochrany majetku.
Vzhledem k faktu, že oblast otvorových výplní vyrobených z PVC profilů je poměrně mladý obor, je zcela logické, že i recyklace plastových oken a dveří je téma, které se objevuje v rámci České republiky nově. Jak již bylo uvedeno, ocitáme se na počátku nového období, etapy, kdy v souvislosti s demontáží starých otvorových výplní, je třeba řešit otázku: „ Kam s tím?“
PVC patří k nejstarším průmyslově vyráběným plastům a je třetí nejpoužívanější umělou hmotou na světě. Jeho produkce roste a do roku 2024 se očekává průměrný roční růst spotřeby o 2,3%. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že PVC, z kterého jsou profily na výrobu plastových oken vyrobeny, patří svoji kvalitou ke špičce. Je tedy naprosto žádoucí, aby byl tento materiál opět efektivně využit, a to nejlépe jako surovina při výrobě nových profilů.
Aby tento náročný úkol (recyklace starých otvorových výplní z PVC profilů) mohl být zvládnut, je třeba vynaložit značné úsilí a zapojit řadu organizací, podniků, včetně místní samosprávy a příslušných ministerstev.
Právě takovým projektem se zabývá oborové sdružení ČKLOP (Česká komora obvodových plášťů), a to v úzké součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro životní prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, a dalšími státními institucemi.
Cílem projektu je vytvořit tzv. uzavřený cyklus, který bude zahrnovat:
• demontáž starých oken;
• odvoz na sběrné místo (předpokládá vytvoření sítě sběrných míst);
• třídění materiálu a jeho pravidelný odvoz k dalšímu zpracování;
• drcení a separace materiálu a jeho úprava;
• výsledným produktem je tzv. granulát;
• PVC (ve formě granulátu) zařadit zpět do výrobního procesu (extruze PVC profilů);
• výroba otvorových výplní s obsahem tzv. recyklátu.
Aktuální stav projektu „Recyklace starých PVC oken“ k 31.8.2020
Dokončena logistiku projektu, jsou stanoveny záchytné svozové dvory po celé ČR + máme definované ceny dopravy za kontejnery a způsob jejich objednávání atd.
V rámci svozových dvorů je v současnosti k dispozici jedenáct lokací, kde již probíhá vlastní manuální demontáž starých oken (proběhlo zaškolení personálu); demontáž bude probíhat pouze ručně (zpracován manuál pro pracovníky).
Připraveny jsou i marketingové podklady, webové stránky (viz www.rewindow.cz).
Alternativami k recyklaci starých plastových oken je jejich spalování nebo skládkování.
Obě tyto případné metody jsou však velice problematické, a to jak z ekologického, ekonomického, tak i z legislativního pohledu.
Spalování (opětovné získávání energie). Plasty jsou snadno spalitelné při teplotách okolo 900 °C. PVC má podobnou výhřevnost jako dřevo, produkuje méně oxidu uhličitého na 1 kg materiálu. Ve zplodinách se však vyskytují sloučeniny chloru, dioxinů, fosgenu, hexachlorbenzenu (HCB), polychlorovaných bifenylů (PCB) a furanů. Je proto nutné kouřové plyny ze spalování čistit, a odstranit kromě chlorovodíku také oxidy síry a dusíku.
Skládkování. Ukládání odpadů na skládkách je upraveno Vyhláškou č. 294/2005 Sb.. Na uložený odpad působí celá řada vlivů jako teplota, vlhkost, přístup ke kyslíku, nebo i mikroorganismy. Mohou se tak vlivem těchto faktorů uvolňovat do okolí nebezpečné látky. V případě zahoření skládky vzniká při tepelném rozkladu PVC chlorovodík, který je již při koncentraci 0,008 mg/l zdraví nebezpečný. Při reakci s vodní párou ve vzduchu tvoří koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou, jež působí korozivně na kovové konstrukce a elektrické obvody. Zároveň PVC je materiál s velice dlouhou dobou rozpadu, a to v řádech stovek let.
Zároveň novelizovaný Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. předpokládá od roku 2024 úplný zákaz skládkování tohoto druhu materiálu.
Závěrem
Tzv. technologická životnost oken se odhaduje na přibližně třicet let. Vzhledem k faktu, že PVC lze bez problémů recyklovat, a to běžně pětkrát, lze konstatovat, že PVC jako surovina může sloužit více jak 150 let, aniž by tento proces měl negativní vliv na vlastnosti finálního výrobku (otvorové výplně).
Moderní svět čelí celé řadě globálních výzev. Efektivní a zodpovědné nakládání se zdroji nerostných surovin, je jednou z nich. Otvorové výplně vyrobené z PVC profilů s obsahem recyklátu, splňují veškeré požadavky na kvalitu, a zároveň přispívají ke zlepšení životního prostředí. Celosvětová spotřeba roste, logicky s tím i spotřeba nerostných surovin. Nicméně žijeme na planetě, která neroste. Položme si otázku, jak tento růst může skončit? Recyklace je jedním z řešení, které se nabízí, aniž bychom museli slevit ze svých požadavků na naši životní úroveň. Recyklací starých oken, vyrobených z PVC profilů, se Česká republika připojuje k aktivitám, které jsou již dlouhodobě realizovány ve státech tzv. západní Evropy. Využívání recyklovaného materiálu je mezi výrobci profilů považováno za naprostý standard a nenajdeme na trhu společnost, která by tuto oblast nepodporovala i v oblasti propagace. V této souvislosti je třeba konstatovat, že naprostá většina evropských výrobců PVC okenních profilů jsou členy dobrovolných oborových sdružení, jejichž prostřednictvím naplňují své závazky v oblasti recyklace. Příkladem takových sdružení je např. REWINDO (www.rewindo.de), Vinyl Plus (www.vinylplus.eu), v neposlední řadě pak organizace EPPA (www.eppa-profiles.eu).
I přes veškeré aktivity v oblasti propagace profilů s obsahem recyklovaného materiálu, se stále setkáváme na trhu s marketingovou kampaní, která zcela záměrně a mylně argumentuje proti používání recyklátu v okenních profilech, z důvodů údajné nižší kvality takovýchto profilů. Bohužel se k této anti-kampani v některých případech přidávají i projektanti, kteří v rámci výběrových řízení uvádějí požadavek na profily z prvomateriálu nebo prvoplastu, jako zásadní podmínku. Tím nejen uvádějí investora v omyl, ale především u veřejných zakázek porušují platnou legislativu, konkrétně Zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Používání recyklátu v okenních profilech upravuje norma ČSN EN 12608-1 „Profily z neměkčeného (PVC-U) pro výrobu oken a dveří – Klasifikace, požadavky a zkušební metody.“ Tato norma s použitím recyklátu přímo počítá a to v několika variantách.
A to jak při použití vlastního recyklovaného materiálu, tak i v případě použití cizího recyklátu. V obou případech je podmínkou, aby výsledná receptura byla na stejné kvalitativní úrovni jako receptura z prvomateriálu. Jednoznačné splnění této podmínky dokládají certifikáty a testy z akreditovaných laboratoří a certifikačních společností, kterými disponují všechny subjekty činné na českém trhu, používající recyklát ve svých okenních profilech. Ve zkratce lze tedy konstatovat, že nová okna, s částečným využitím recyklátu, vykazují absolutně stejné vlastnosti jako okna z prvomateriálu, a to včetně optického vzhledu! Neexistuje tedy žádný reálný/prokazatelný důvod takto vyráběné profily „dehonestovat“. Recyklát používají v dnešní době již prakticky všichni výrobci PVC profilových systémů na Evropském trhu, včetně dodavatelských firem těch subjektů, kteří si na anti-kampani postavili svoje obchodní aktivity.
Vydejte se s námi na cestu recyklace – kvůli životnímu prostředí, pro naše děti.
Autor: Petr Sýs - člen představenstva ČKLOP, člen TK ČKLOP
Deceuninck spol. s r.o.
Tento článek je součástí obsahu Ročenky ČKLOP 2020. Náhledy Ročenek zde.