Dřevostavby v současné městské zástavbě: Nejenom výzva, ale i příležitost

Dřevostavby jako stále oblíbenější trend

V současné době se dřevostavby setkávají s rostoucí poptávkou nejen ve městech po celém světě. Metropole jako Praha, Berlín nebo Basilej čelí společným výzvám spojených s omezeným prostorem pro expanzi a narůstající potřebu nacházet udržitelné stavební materiály. To vše vede k většímu zaměření na využití výstavby po vertikále. Výškové budovy, nadstavby a výstavba projektů s menšími ekologickými dopady.

Odborníci uvádějí, že zhruba třetina aktuálních zakázek se týká nadstaveb, což ukazuje na rostoucí trend v oblasti rezidenčního a komerčního stavitelství. Dřevo představuje ideální materiál z důvodu své lehkosti, odolnosti a možnosti vytvářet energeticky úsporné systémy. Významnou výhodou je již dnes vysoký stupeň digitalizace na všech úrovních. Od návrhu a projektu, až po výrobu a montáž. Digitální charakter tak umožňuje předem simulovat a optimalizovat nejsložitější aspekty výstavby, čímž se zvyšuje efektivita a snižují náklady.

Dřevo jako úložiště CO2 - klíčový bojovník proti klimatickým změnám

V současném kontextu klimatické krize je důležité si uvědomit jednu z nejvýznamnějších vlastností dřeva – jeho schopnost vázat oxid uhličitý (CO2) z atmosféry. Stromy během svého života absorbuji CO2 prostřednictvím procesu fotosyntézy a tuto uhličitanovou složku ukládají v podobě buněčné struktury. Když se dřevo dále použije jako stavební materiál, veškerý uhlík, který strom za svůj život uložil, zůstává v dřevě zachován a tedy více nezatěžuje atmosféru.

Tím pádem, výstavba dřevostaveb představuje jednu z cest, jak redukovat množství CO2 v atmosféře a bojovat proti klimatickým změnám. Když nahrazujeme konvenční stavební materiály, jako je beton nebo ocel, dřevem, nejenže snižujeme emise z výroby těchto materiálů, ale také aktivně ukládáme CO2 z atmosféry. Dřevostavby tak mohou sloužit jako aktivní úložiště uhlíku a přispívat k dosažení klimatických cílů na globální úrovni.

Budoucnost dřevostaveb a legislativní překážky

Přestože současné normy stanovují limit na výšku dřevostaveb do 14 metrů, odborníci uvádí, že technická řešení pro výstavbu projektů s vyšším počtem podlaží již existují. Tato výšková omezení jsou spojena s komplexními legislativními a bezpečnostními otázkami, které v současnosti brzdí výstavbu dřevostaveb do větších výšek.

V budoucnu se očekává revize současných norem, což by mohlo otevřít dveře pro výstavbu vyšších dřevostaveb, nabízejících nové a inovativní možnosti urbanistického plánování a designu. Toto by znamenalo větší možnosti využití dřeva nejen v městské výstavbě, ale i otevření cesty k zelenější a udržitelnější budoucnosti.

Závěr

Dřevostavby představují fascinující a nadějnou cestu do budoucnosti urbanistického rozvoje. S jejich pomocí může stavební sektor významně přispět k boji proti klimatickým změnám, a to nejen udržitelným využitím přírodních zdrojů, ale i aktivním způsobem snižování emisí skleníkových plynů. Dřevo se nám ukazuje jako materiál, který může spojit krásu přírodního designu s moderními technologickými řešeními, přičemž nabízí příležitosti pro inovace a ekologickou zodpovědnost. 

Článek byl publikován v Ročence ČKLOP 2023. Náhledy všech Ročenek ČKLOP zde. 

Autor článku: Ing. Michal Šopík
ADMD

Pozn.: Úvodní foto - zdroj - ADMD.