Ke konceptu vyhlášky o technických požadavcích staveb

Teze vyhlášky
Již v dubnu 2020 připravilo MMR tzv. teze budoucích vyhlášek. Teze uvádí, že právní úprava požadavků na výstavbu je dnes upravena v mnoha právních předpisech různé právní síly a různé územní působnosti. Jak je známo, na území celé České republiky s výjimkou hlavního města Prahy, upravují požadavky na výstavbu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území a č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Pro hlavní město Prahu tyto požadavky upravuje nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). Vedle těchto vyhlášek a nařízení hl. m. Prahy se uplatňuje na území celé České republiky, tj. včetně území hl. m. Prahy, vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Ambicí a zadáním pro novou vyhlášku je nahradit v plném rozsahu nejen všechny výše citované právní předpisy, ale vzhledem k institucionálním změnám, tj. k navrhovanému zrušení speciálních a jiných stavebních úřadů, s výjimkou Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, bude upravovat také požadavky na stavby, které jsou podle stávající právní úpravy v jejich působnosti, tj. požadavky na stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, stavby vodních děl, stavby pro plnění funkcí lesa, stavby pro účely vězeňské služby a jejich organizačních jednotek, stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin, stavby pro civilní ochranu, stavby uranového průmyslu, jaderná zařízení atd.  Ve složkových předpisech zůstanou požadavky na výstavbu zachovány pouze ve výjimečných případech, kdy je vzhledem ke komplexnosti právní úpravy nebude vhodné oddělit a přesunout z prováděcího předpisu, např. oblast požární ochrany nebo energetické náročnosti budov. Toto dlouhé souvětí v sobě nese obrovský zásah do technického stavebního právního prostředí a obrovský kus práce, které si na sebe MMR připravilo. Bylo totiž identifkováno cca 160 právních předpisů, které obsahují technické požadavky na stavby, kdy se nakonec z 84 právních předpisů při tvorbě nového návrhu čerpalo.. Ty nejdůležitější z nich jsou uvedeny na kruhovém diagramu na Obrázku 1.

Obrázek č. 1: Příklady obecných požadavků na výstavbu podle rezortů (zdroj MMR)

Obsah vyhlášky
Legislativní rámec budoucí vyhlášky je dnes již znám, neboť je dán novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. Je však projednávána jeho komplexní novela a dopad do obsahu vyhlášky bude znám, až po jejím schválení. Tento článek pojednává o stavu k září 2022, tj. k vydanému znění zákona. Vychází tedy z tezí uvedených v předchozí kapitole a rozvádí v zákoně daná témata. Tj. uvádí požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. V tomto článku se zaměříme jen na třetí část, která se ve vyhlášce dále rozděluje na části: základní požadavky na stavby, požadavky na prostory a rozměry, požadavky na technická zařízení budov a zvláštní požadavky podle druhu staveb.
Základní požadavky na stavby jsou nově již z části definovány v novém stavebním zákoně a to v § 145 až § 151. Vyhlášku bude tedy nutné vždy číst současně se znalostí těchto paragrafů. Zákon základní požadavky na stavby pojímá trochu rozdílně než je tomu například v předpise EU 305/2011 na stavební výrobky. To se i propsalo do skladby paragrafů vyhlášky. Jako příklad lze uvést, že dříve 6. základní požadavek, který obsahoval současně požadavky na tepelnou ochranu budov a energetickou náročnost budov již obsahuje jen ENB a část TOB je přesunuta do 3. základního požadavku ohledně ochrany zdraví. Jak z tezí vyplývá, tak část požární ochrany není integrována, proto vyhláška neobsahuje požadavky na požární bezpečnost staveb, které jsou řešeny samostatným právním předpisem a to vyhláškou č. 23/2008 Sb.
Vlivem propojení více předpisů vznikl nový díl věnující se prostorům a plochám. Vyhláška obecně pracuje více s pojmem „prostor“, nikoliv „místnost“, neboť jedna místnost může sloužit k více účelům a je někdy výhodné požadavky určit jen na vymezenou část místnosti, tj. daný prostor, který slouží danému účelu. Díky tomu nebude nutné třeba u bytových jednotek mít tak velké výplně otvorů, aby byla prosvětlena až zadní část místnosti, kde se neočekává trvalý pobyt osob, typickým příkladem je obývací pokoj s kuchyňským koutkem. To může vést k ekonomičnosti návrhu jako takového, neboť i situaci, kdy poloha místnosti byla zatížena velkým hlukem a vysokými požadavky na energetickou náročnost se stávaly velké výplně technicky a ekonomicky nedosažitelné.
Poslední díl je věnován zvláštním požadavkům na vybrané druhy staveb. Tato část popisuje jen ty požadavky, které nejsou běžné pro většinu staveb a doplňuje tak předchozí díly. Tato část je velmi obsáhlá, ale je spíše věnována stavbám inženýrským, vodním apod. a nejde o texty nové, ale převzaté a upravené z jiných již platných předpisů ostatních ministerstev. Proto může překvapit, že vyhláška včetně příloh obsahuje dnes cca 250 stran textu. Nejedná se však o rozšíření právních textů, spíše naopak, neboť původní podklad obsahoval skoro dvojnásobek textu. Vydáním této vyhlášky a zrušením jiných předpisů, či jen jejich částí, by tak celkově mělo dojít k redukci v rámci právního prostředí v ČR.

Příklady změn ve vyhlášce
Jak bylo naznačeno, vlivem integrace různých předpisů, dochází k několika zásadním změnám. Například vůči původní celostátní vyhlášce a v souladu s Pražskými stavebními předpisy byl vypuštěn díl požadavků na stavební konstrukce staveb. Požadavky se často opakovaly, nebo byly integrovatelné do paragrafů k základním požadavkům na stavby.
Významnou změnou, která může významně zjednodušit navrhování, je integrace požadavků na vnitřní prostředí budov, a to především téma větrání. To je dnes rozděleno do mnoha předpisů podle druhu stavby a je pojato různým způsobem. Vyhláška to pojímá jedním paragrafem a konkrétní technické parametry uvádí v příloze. Koncept návrhu větrání je tedy jednotný a vychází nejen z potřeb osob, ale i podle potřeby odvodu škodlivin, které v prostředí mohou vznikat. Proto se také paragraf nazývá kvalita vnitřního prostředí, neboť to je základní ukazatel, který je nutné sledovat.
Další velkou výzvou byla definice požadavků na proslunění, která byla v Pražských stavebních předpisech zrušena. Vyhláška se požadavek pokouší udržet, hledá konsenzus mezi hygienickým požadavkem a požadavky na umísťování staveb a plánovaní města. Vyhláška zavádí možnost redukce neprosluněných jednotek, které zůstávají bytem podle charakteru zástavby. Zda se danou věc podaří udržet, ukáže čas, neboť téma je více politické než technické a zájmy skupin mohou být v tomto případě antagonistické.
Nově a velmi komplexně je také pojat požadavek na bezpečnost a přístupnost staveb. Nejen že do sebe vyhláška v dané části integruje celou tzv. bezbariérovou vyhlášku, ale část související s bezpečným využíváním staveb se dále rozpracovává podle současných zkušeností a znalostí daného oboru. Jedním z témat je ochrana proti pádu, kterou ve stavbě většinou zajišťuje zábradlí, a to v poslední době čím dále častěji jako skleněné zábradlí, popřípadě zábradelní výplň v okně či balkonových dveřích, nebo zábradelní výplň samotného lehkého obvodového pláště. Již ve vyhlášce je nově řešen pohled na sjednocení rozdílného požadavku na minimální výšku ochranného zábradlí versus minimální výšku parapetu od otvorové výplně v návaznosti na šířku parapetu v kritické výšce.

Závěr
Když jsme při úvodních jednáních s MMR diskutovali, jak vnímat budoucí text vyhlášky, definovali jsme si následující preambuli. Vyhláška je podkladem pro efektivní a kvalitní navrhování, provádění a provozování staveb na základě zkušeností s projektováním, povolováním, prováděním a provozováním staveb v kontextu technického poznání doby vzniku. Zda se MMR podaří tento koncept udržet a projednat jej ve všech fázích legislativního procesu tak, aby text nám stavařům sloužil a každodenní technický život nekomplikoval, ukáže čas. Věříme tomu, že základ vložený do vyhlášky, tj. jeho základní koncepce a skladba paragrafů odolá všem politickým tlakům. Pevně doufáme, že text který nakonec bude vydán, bude následně praxí správně chápán a bude sloužit svému účelu. Je však nutné připomenout, že právní předpisy jen definují obecné požadavky a jak je to v navrhování staveb běžné, takové požadavky se musí dále precizovat a vyjasňovat. Je zde tedy další prostor pro tvorbu či úpravu oborových standardů, které mohou složitost našeho oboru lépe popsat bez právní závaznosti, a posunout tak technická řešení na úroveň odpovídající posledním poznatkům a zkušenostem dnešní doby.

Reference
[1] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. TEZE VYHLÁŠKY O POŽADAVCÍCH NA VÝSTAVBU. Duben 2020.
[2] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. NÁVRH VYHLÁŠKY O POŽADAVCÍCH NA VÝSTAVBU. Duben 2022.

Autoři článku: Ing. Jan Klečka (Metrostav a.s.), Ing. Ondřej Franek (Metrostav a.s.)

Tento odborný článek je součástí obsahu Ročenky ČKLOP 2022. Náhledy Ročenek zde.